Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krkonošský národní park

 

Krkonošský národní park

 
 
Krkonošský národní park
IUCN kategorie II (Národní park)
Sněžka (pohled z Černé hory)
Sněžka (pohled z Černé hory)
Krkonošský národní park (Česko)
Red pog.png
 
 
Umístění Česko Liberecký a Královéhradecký krajČesko
Souřadnice 50° 44' 10" s.š., 15° 44' 25" v.d.
Rozloha 385 km2
Založeno 17. května 1963
Správa Správa KRNAP

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje odKarkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 kMladým BukůmRudníkuVrchlabíJilemniciVysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

[editovat]Historie

Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku.

Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ (Nařízení č. 165/1991 Sb.)

Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Do prvních dvou zón je zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat většinou volně i po loukách a lesích. Avšak původní území národního parku bylo zmenšeno. Hranice KRNAP se posunuly více do hor a vyjmuty z KRNAP byla zastavěná území několika měst a tyto oblasti přeřazeny do ochranného pásma, v němž je ochrana na podobné úrovni jako v CHKO. Dvě města uprostřed hor Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou dokonce vytvořila jakési díry v mapě KRNAP. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervacíUNESCO.

Sídlem ředitelství správy KRNAP je Vrchlabí, terénní služba sídlí ve Špindlerově Mlýně.

[editovat]Příroda

Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá - geologické podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechyhlenky,kapradinylišejníky atd.). V krkonošské přírodě se vyskytuje několik endemitů.[1]

[editovat]Geomorfologické poměry

Podrobnější informace naleznete v článku Krkonoše.

Krkonošský národní park leží převážně v geomorfologickém celku Krkonoše v Krkonošsko-jesenické soustavě. Nejvyšším bodem parku (a zároveň i České republiky) je Sněžka s 1602 metry nad mořem. Dělí se na Vrchlabskou vrchovinu a Krkonošské rozsochy na jihu, a Krkonošské hřbety při severní hranici. Jsou zde patrny vlivy posledního zalednění – karynivační karymorénytory,kamenná moře a další relikty. Ve východní části parku v okolí Albeřic se vyskytují také krasové jevy – Albeřické lomy.

[editovat]Geologické poměry

Podrobnější informace naleznete v článku Geologie Krkonoš.
Sněžné jámy v roce 1938

Geologické podloží krkonošské oblasti je velmi pestré, většina území spadá do oblasti tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika, jehož významná částkrkonošsko-jizerský pluton, který je tvořený granitoidy zasahuje na území národního parku. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatíSněžky (1602 ). V kontaktním dvoře, který se táhne od Hvězdy (959 m), přes Čertovu horu (1210 m) ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé svory až fylity. Východní část je pak tvořena krkonošskými rulami a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny. Okrajově do oblasti Krkonošského národního parku zasahuje podkrkonošská pánev, kde jsou uloženy sedimentární horniny stáří karbonu až permu.

[editovat]Klima

Pro horské oblasti ve střední Evropě je typické výrazné střídání ročních období a vliv Atlantického oceánu, což má za následek velmi neproměnlivé počasí. Pro mikroklimatické podmínky je zásadní orientace svahů vůči slunečnímu svitu a proudění větrů - to jsou faktory, které ovlivňují rostliny, které na těchto místech rostou. V horských oblastech Krkonoš je v zimních a podzimních měsících častá teplotní inverze, která může trvat i několik týdnů. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 0,2 °C na Sněžce, v nižších polohách jsou průměrné roční teploty vyšší (např. Dolní Malá Úpa 3,9 °C, Bedřichov 4,7 °C) a nejteplejším měsícem je červenec a nejstudenějším leden. Sněhová pokrývka na vrcholcích hor se udrží až 180 dní.[2]

[editovat]Vegetační stupně a flora

Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m.[2] Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. všivec krkonošskýlomikámen sněžnýostružiník moruškarašeliník Lindbergůvšídlatka jezerní aj.

Vegetační stupně Krkonoš[2]:

[editovat]Fauna

Na bohatá rostlinná společenstva jsou vázány i rozmanité druhy živočichů. Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby ledové a následujícího příznivějšího období (zvaného holocén). V nižších polohách jsou zastoupeny druhy eurosibiřské fauny a s rostoucí nadmořskou výškou přibývají horské druhy. Je zde několik druhů bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty - je to např.slíďák ostnonohývrkoč severníjepice horská, střevlík Nebria gyllenhali, vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevrpskýslavík modráček tundrovýkulík hnědýčečetka zimní a nejrozšířenějším hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze považovat pouze jepici krkonošskou(Rhithrogena corcontica) a dva poddruhy i jinde se vyskytujících živočichů - motýla huňatce žlutopáseho (Torula quadrifaria sudetica) a plže vřetenovku krkonošskou (Cochlodina dubiosa corcontica).[2]

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář