Sněžka
Sněžka
Sněžka Śnieżka |
|
Sněžka v létě od západu na polské straně |
|
Základní informace | |
---|---|
Vrchol | 1 602 m n. m. |
Pohoří | Krkonoše / Krkonošské hřbety / Slezský hřbet / Východní Slezský hřbet |
Světadíl | Evropa |
Státy | Česko, Polsko |
Poznámka | nejvyšší hora Česka |
Povodí | Labe, Odra |
Sněžka
|
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska.[1]
Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou sedačková lanovka.[1] Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben.[1]
Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholku rozsáhlý panoramatický pohled do širokého okolí.[1] Vrcholek slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových.[1]
Historie
Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří.[2] Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřeben. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory.[2]
Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. Narazit lze i na názvy Sněhovka či doslovný překlad z němčiny Sněhkopa. V němčině se zase kromě častějšího Schneekoppe objevoval i tvar Riessenkoppe.[3].
První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.[4] V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m.
Stavby na vrcholu
Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[4] Stavba byla provedena v letech 1665–1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Černínem, který si Sněžku nárokoval. Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665.[4] Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.[4]
V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.[4]V roce 2009 nevydrželo horní kolo (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítilo se na spodní.[5][6][7][8]
V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.
Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla v letech 2005-2006 postavena nová česká poštovna.[9] Mezi lety 1899 a 2009 stála opodál budova původní poštovny, jež byla v červnu 2009 rozebrána a převezena na Javorovou skálu, kde byla posléze znovu sestavena[10]. Jednalo se o nejvyšší místo v ČR, kde bylo možno získat poštovní razítko. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.
Podnebí
- Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.[1]
- Na Sněžce byla naměřena rychlost větru 216 km/h (český rekord).