Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petrova bouda

Petrova bouda

 
 
Foto z roku 1910

Petrova bouda (jinak též Petrovka, původní německý název Peterbaude) je komplex horských bud v Krkonoších na Prostředním hřebeni v nadmořské výšce 1288 m, asi 5 kilometrů severně od Špindlerova Mlýna v jeho katastrálním území a nese číslo popisné 89. Jde o druhou nejvýše položenou obývanou nemovitost na špindlerovském katastru – po staré Labské boudě (1340 m n.m.). Zhruba 200 m od budov prochází státní hranice s Polskem, přímo okolo nich vede červená turistická značka turistická Cesta česko-polského přátelství[1]. V současné době je celý komplex v troskách po požáru a je zvažována rekonstrukce[2].

 Vznik boudy

Stav okolo roku 1900

[3] První zprávy o jakési boudě na tomto místě pocházejí z roku 1790, ale tehdy šlo spíše jen o letní boudu pro přechodné ubytování pastevců. První skutečnou boudu, vhodnou pro celoroční obývání, na dnešním místě postavil až v roce 1811 Johann Pittermann – jeho zkomolené příjmení se časem dostalo do názvu boudy. Po něm boudu zdědil syn Ignaz Pittermann a protože ten neměl žádného potomka, prodal boudu v roce 1844 svému synovci Johannu Zineckerovi za cenu 400 zlatých. Původní majitel na boudě dál bydlel a zahynul o pět let později ve sněhové bouři.

Nový majitel Johann Zinecker využil počínajícího turismu a na své boudě začal hostit výletníky, pro rostoucí oblibu této destinace byl nucen svůj dům v roce 1866 rozšířit přístavbou prvních podkrovních hostinských pokojů. Kapacita stále nestačila poptávce a tak majitel brzy plánoval další stavby. Přispělo k tomu i zřízení oficiálního C.a K. telegrafního úřadu v roce 1877.

 Rozmach

Skutečně mohutným impulsem ale byl až čin jeho syna Vinzenze Zineckera, který boudu zdědil v roce 1884 a v letech 18861887 zrealizoval sen svého otce tak, že nechal vystavět pod starou chalupou nový čtyřpodlažní objekt s plochou zatravněnou střechou a balkonem, přičemž první podlaží bylo kamenné a částečně zapuštěné do svahu. V přízemí byly společenské prostory a zázemí, v patrech 20 hostinských pokojů.

„Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách. Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu,“ prohlásil o Petrově boudě krkonošský krajinný ekolog Pavel Klimeš[4], a dodal, že „Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech.“

Tato podoba boudy je také zachycena na zajímavé stereopohlednici, budící při použití správného kukátka dojem prostorového zobrazení[5].

Kolem roku 1901 byla rozebrána i stará chalupa a na jejím místě vznikl nový třípodlažní dům ve stylu spodní budovy, kam bylo umístěno dalších 44 pokojů. Zvnějšku zdobil obě budovy obklad z dvoubarevné břidlice, vyskládané do geometrických vzorů. Od 30. 7. 1901 zde fungovala i pobočka C. a K. pošty a roku 1910 zde byla zřízena první veřejná telefonní stanice v horské boudě na české straně hor. Její zvláštností bylo přímé spojení jak do vnitrozemí Rakouska-Uherska, tak i přes hranici do Německa.

Vizionář Vinzenz Zinecker zemřel roku 1913, boudu převzala jeho žena Anna a po její smrti jejich čtyři synové, pokračující ve stopách otce: v letech 1925-1929 boudu opět rozšiřovali o prosklené terasy (verandy s výhledem), třetí ubytovací stavbu (ovšem architektonicky již ne tolik cennou) a spojovací koridor mezi budovami, zřídili malou vodní elektrárnu na Červeném potoce a zmodernizovali i vnitřní vybavení. V dobách největší slávy měla bouda až padesát zaměstnanců, vlastní kapelu, vlastní stádo dobytka atd.

V roce 1921 natočil režisér Vladimír Slavínský dobrodružný film Děvče ze Stříbrné Hranice (kromě režie si ve filmu i zahrál, v dalších významnách rolích se ukázali Zdena Kavková a Přemysl Pražský)[6] - část tohoto filmu se odehrává také na Petrově boudě, ale podle vyjádření filmových pamětníků byla nakonec Petrovka natočena jen zvenčí a její interiér byl imitován stavbami v berlínských filmových ateliérech Am ZOO. Producenty společnosti American totiž vyšlo natáčení v inflací zmítaném Německu levněji, než kdyby si Petrovku na několik dní či týdnů skutečně pronajali a museli k ní dopravovat spoustu filmové techniky - tu měli v Berlíně k dispozici přímo "na place"[7]. Je dost dobře možné, že to bylo vůbec poprvé, kdy se Petrova bouda objevila v hraném filmu.[8].

 

 Počátek úpadku

Foto z roku 2005

Rozvoj Petrovky byl zastaven záhy po skončení II. světové války. Hned v roce 1945 dostala bouda českého správce, poslední bratři Zineckerové byli 19. 6. 1945 odsunuti do Německa a bouda přešla do vlastnictví státu (na vyvlastnění nepochybně mělo vliv i to, že Petrovka byla častým hostitelem protektorátních prominentů, jako např. K.H.Franka nebo von Neuratha). Další vývoj předznamenalo zrušení místní pobočky státní pošty ke dni 31. 10. 1947.

Po roce 1949 se Petrovky stala zotavovna ROH a pomalu začala chátrat pro nedostatečnou údržbu, přestože k dílčím opravám docházelo. Koncem 60. let byly unikátní břidlicové fasádní obklady zničeny tehdy oblíbenou technikou vnějších obkladů z bílého eternitu[3], který však ve zdejších extrémních meteorologických podmínkách začal postupně odpadávat a tak bylo 1983 vydáno stavební povolení na nové dodatečné prkenné obložení vnějších fasád[9], které pak na budovách zůstalo až do jejich zániku. Mezi další větší zásahy patřila například přestavba skladů na turistickou ubytovnu (1960), vybudování nové trafostanice s příkonem 630 kVA (1972) nebo výstavba čističky odpadních vod (od r. 1981, zkolaudována 1993)[9]. Bouda dál patřila k nejvíce navštěvovaným boudám v Krkonoších, k čemuž přispívala jak relativně dobrá dostupnost po dvou asfaltových cestách (živičný povrch dostaly pravděpodobně roku 1983, kdy bylo u Petrovky postaveno i nové parkoviště[9]), tak zejména to, že hotelová i restaurační část zůstaly otevřené i pro běžnou klientelu, nejen pro členy příslušné odborové organizace[3].

Noční foto v zimě 2006

Po roce 1989 bouda několikrát změnila majitele, přičemž údržba byla v té době minimální. V podstatě byly jen dokončeny dříve plánované akce: výstavba elektrokotelny (1991) a dostavba čističky odpadních vod (1993)[9]. Následné střídání majitelů i stále rychlejší chátrání Petrovky sice sledoval KRNAP, ale neměl jakoukoliv pravomoc zasáhnout vůči soukromým majitelům[10] ani poté, co byla bouda (včetně některých prvků interiéru) ke dni 4. 11. 1997 vyhlášena kulturní památkou[11][12]. Zapsána byla právě proto, že tehdejší vlastník OREA prodal boudu soukromníkovi a záměrem úřadů bylo, aby podoba boudy zůstala zachována[13].

V zimě 2000/2001 se Petrova bouda pravděpodobně naposledy stala cílem filmařů: Česká televize zde natáčela jeden z dílů volného cyklu osmi kriminálních dramat s duchovním podtextem Černí andělé (scénář Ivan Hejna, režie Petr Kotek, kamera Martin Čech). Pátý díl Requiem (v hlavní roli Jiří Schmitzer), o celkové stopáži necelých 53 minut, se od 24. minuty odehrává prakticky výhradně na Petrovce a v jejím těsném okolí. Je zde tedy možno vidět boudu na mnoha záběrech zvenčí i uvnitř - restauraci, bar či hotelové pokoje[14].

Malým příspěvkem k propagaci tehdy bylo také zařazení Petrovy boudy na seznam tzv. Turistických známkových míst, kde obdržela číslo 671[15] v řadě Krkonoše – poté, co byla chata uzavřena, je její turistická známka dostupná i na špindlerovském městském informačním středisku[16], byť je to poněkud v rozporu s původní ideou TZ[17].

Jinak zůstávala Petrovka dál velmi navštěvovaná a byla výborně hodnocená pro solidní personál a příznivé ceny ubytování i jídel: například o velikonocích 2006 nabízeli ubytování s polopenzí za 400 Kč nebo točené 12° pivo za 30 Kč[15]. Jako komplex o 220 lůžkách však byla předimenzovaná a podle bývalého majitele Zdeňka Podrazila se neměla šanci uživit, když jen za elektrické vytápění v zimě vydával okolo 250.000 Kč měsíčně[4]). Totéž potvrzuje i bývalý dlouholetý provozovatel Vrbatovy boudy Tomáš Bína: "Takový dům těžko někoho uživí. To, co se tam vydělá, s bídou může stačit na provoz. A na nějaké investice do údržby a rozvoje nemůže zbýt. To by ji musel koupit hodně bohatý člověk, který nebude počítat se ziskem."[18].

 

 Devastace

Petrova bouda v roce 2008

Bouda byla v provozu pravděpodobně do 30. 9. 2007[15] – úřední pramen však uvádí její uzavření na základě rozhodnutí Okresní hygienické stanice Trutnov už v roce 2006[9]. Zřejmě jde o překlep, začátkem roku 2007 ještě totiž bouda hostila lyžařský výcvik. Podle památkářů byla bouda naposledy v provozu o Silvestru 2008[19].

V roce 2008 zakoupil boudu podnikatel Vladimír Kovář (majitel softwarové společnosti Unicorn, držitel titulu Podnikatel roku 2008 ČR[11]). Nový majitel deklaroval úmysl boudu zrekonstruovat, nechal zpracovat projekt na její záchranu (mělo dojít prakticky k demolici a nové stavbě) a také zabezpečil některé cenné dekorativní předměty jejich uložením ve vlastním depozitáři v Praze: celkem byly odvezeny dva nákladní automobily[20], podle památkářů však šlo jen asi o dvacet kusů (obrazy, hodiny, lustry, dřevořezby, vitráže atd.) a zbytek cenných věcí (polstrované lavice, vestavěná vitrína s vyřezávaným rámem, kamna, truhly, ...) na boudě zůstal[21]. Na odvoz a uložení předmětů dohlíželo i oddělení památkové péče Městského úřadu ve Vrchlabí, které je naposledy kontrolovalo v květnu 2011 s uspokojujícím výsledkem[22].

11. 5. 2009 boudu navštívil zkušený soudní znalec Miroslav Rieger a o týden později, tj. 18. 5. 2009, vystavil znalecký posudek na neutěšený stav boudy: zchátralou nemovitost včetně pozemků tehdy ocenil na 9.581.240,- Kč (nákladová cena, bez zahrnutí koeficientu prodejnosti, byla o něco vyšší: 10.494.240,- Kč)[9]. Úředním vlastníkem nemovitosti v té době byla společnost Smithery a.s., Praha 6, která na základě uvedeného posudku založila ke dni 4. 6. 2009 společnost Snowy Chalet s.r.o. se základním kapitálem 9.581.000,- Kč – do jejího základního jmění byla vložena právě Petrova bouda.

Chátrání vybydlené a opuštěné boudy bez správce, navíc nedokonale zabezpečené proti průniku nezvaných osob[23], se však zrychlilo – zanedlouho se na začala místy rozpadat střecha, budovy začaly být promočené, vítr s pomocí vandalů rozbíjel okna a do interiéru vál sníh[4]. Ve vlhkostí nasáklých kobercích a obkladech rašily plísně a nábytek se rozpadal, na náhodné návštěvníky objektu zapůsobil i vylomený prázdný trezor z časů monarchie[3]. Nejeden samozvaný návštěvník také pořídil množství soukromé fotografické či filmové dokumentace, která je dodnes ke shlédnutí na portálech typu Youtube.

O havarijním stavu nezabezpečené Petrovky se Marta Žídková z památkového odboru Městského úřadu ve Vrchlabí dozvěděla v létě 2010[21]. Ihned iniciovala jednání s majitelem, které však k ničemu nevedlo a když se v následující zimě stav památky rapidně zhoršil, rozhodla se v únoru 2011 zahájit správní řízení s majitelem boudy[24].

V březnu 2011 byl se zástupcem majitelů Zdiradem Svobodou sepsán protokol, nařizující do tří týdnů zajistit vymetení sněhu a zabednit okna a dveře plošnými výplněmi, aby byla aspoň zmírněna další devastace[25], což bylo provedeno. V dubnu 2011 pak bylo správní řízení ukončeno vydáním nařízení, že majitel musí zařídit revizi a opravu střechy, následovat mělo například provětrávání všech budov přes léto (kvůli snížení vlhkosti) apod.[26] – terminy pro splnění všech bodů byly různé, vše mělo být hotovo do konce září 2011. Pokud by majitel nařízení nesplnil, hrozila by mu pokuta až 2.000.000 Kč, přičemž MěÚ Vrchlabí neskrýval záměr se k této výši pokuty přiblížit[24]. K žádným dalším úpravám a opravám ale nedošlo.

Zato však došlo k prvnímu drobnému požáru: ve čtvrtek 21. července 2011 zahořelo dřevěné obložení v jednom z nezabezpečených objektů. Oheň byl tehdy uhašen v zárodku a k větší škodě nedošlo[11]. Týž den se na Petrovce měli sejít zástupci majitele s úředníky a měli dohodnout, jak technicky pokračovat před rekonstrukcí (které obložení či koberce lze zlikvidovat nebo co se naopak musí zachránit). Kvůli tomuto požáru však byla schůzka zrušena a přeložena na začátek srpna[26] - šlo přitom jen o opravdu drobný požár, podle majitele žhnul dřevěný trám a prkna, hasičský vyšetřovatel Libor Halouzka zadokumentoval ohořelý kus koberce v rohu místnosti a přinesené dříví[27]. Již tehdy se na internetu objevil názor, že objevení drobného ohně samotným majitelem právě v tento den rozhodně není náhoda, že šlo spíš o zkoušku dojezdového času hasičů a že zanedlouho bude následovat skutečný požár[23]. Obdobný názor projevila i památkářka Vladimíra Paterová, podle níž šlo o inscenovaný požár a jeho účelem bylo dokázat, že v objektu přespávají bezdomovci[28].

 

 Zkáza

Trosky bývalé hlavní budovy 1. 8. 2011

Nový, tentokrát důkladný oheň opravdu vznikl, a to pravděpodobně v neděli 31. 7. 2011 odpoledne. Na blízké chatě Vatra byl už večer cítit kouř, ale kvůli silné mlze nebylo poznat, odkud jde – jeden ze zasahujících hasičů potvrdil, že vládlo “ideální počasí pro dobře utajený zničující požár“)[23]. Požár byl skutečně pustošivý – nádrže na topný mazut byly sice prázdné a vodojem naopak plný, ale oheň byl hasičům nahlášen až v pondělí 1. 8. 2011 okolo 9:00[29] a v době jejich příjezdu už zbývala z hlavní budovy jen kamenná část a na druhé budově se zřítila střecha.

Na místě zasahovalo pět hasičských jednotek (profesionální hasiči z Vrchlabí a Trutnova, dobrovolní hasiči ze Špindlerova Mlýna, Vrchlabí–Podhůří a Hostinného) se sedmi cisternami[29]. Zásah navíc komplikovala propan-butanová nádrž, kterou bylo potřeba ochlazovat[10]. Pod kontrolu hasičů se oheň dostal až okolo 14:30, kdy se už propadly stropy i u třetí (nejmladší) budovy, kterou požár zničil částečně – zbyl z ní obvodový skelet a technické přízemí[29]. Oheň byl dohašen až okolo 17:30, zachránit se povedlo prakticky jen trafostanici[2], což je důležité i pro boudy v okolí, neboť trafostanice je pro ně strategická: částečně patří rozvodným závodům a dodává elektřinu právě i pro potřeby ostatních bud[9].

Celkový pohled, 3. 8. 2011

Požár byl podle zasahujících hasičů založen úmyslně, čemuž nasvědčují např. ohniska požáru v každé budově[23]. Podle nich byly navíc konstrukce před požárem tak vlhké, že by se bez pomoci iniciační hořlaviny vznítit nemohly[30] a hasičský vyšetřovatel L. Halouzka prohlásil rovnou, že mokré a hnilobou zasažené dřevo jen tak zapálit nejde a "(...) aby požár, který se do takového rozsahu rozšířil během několika hodin, způsobil nedopalek cigarety nebo zapálený papír, je nemožné"[27]. Po vychladnutí trosek tedy chtěli hasičští a policejní vyšetřovatelé hledat stopy hořlavých látek pomocí psů[11] – toto vyšetřování mělo být spuštěno už v úterý 2. 8. 2011, ale pro stálý žár a opakované objevování se zbytkových ohnisek požáru (např. pod zřícenou celoplechovou střechou) byl začátek vyšetřování odsunut na čtvrtek 4. 8. 2011[31]. V tento den potvrdili povolaní vyšetřovatelé se psy stopy po chemikáliích na čtyřech místech[30], proto odebrali vzorky suti pro chemickou analýzu[20]. Ta však úmyslné zapálení zatím nepotvrdila - experti to odůvodňují jednak nižší citlivostí přístrojů oproti psímu čichu, jednak tím, že celé požářiště bylo prolito kvantem vody a stopy po hořlavině mohly být vyplaveny[32].

Zpráva o požáru zvedla velkou vlnu emocí jak na internetových diskusích, tak u odborné veřejnosti. Už v době dohašování požáru se v Českém rozhlase vyjadřoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný a později i krkonošský krajinný ekolog Pavel Klimeš v tom smyslu, že opakovaně upozorňovali na stav boudy majitele i úřední místa, ale vždy bez odezvy. Většinový názor v diskusích je takový, že boudu nechal zapálit současný majitel, aby namísto rekonstrukce památkově chráněné ubytovny mohl vystavit novou boudu, ale už pouze jako horské apartmány – podle P. Klimeše byly právě uzavřené apartmány původním, veřejně nedeklarovaným záměrem nového majitele[33].

Na internetových diskusích se velmi často také objevuje názor, že rekonstrukci Petrovy boudy před požárem bránily vysoké nároky a požadavky památkářů, kteří odmítali návrhy majitele. Tyto domněnky však vyvrací památkářka M. Žídková: podle ní památkáři dávno souhlasili se snížením ubytovací kapacity na padesát lůžek a se zbořením technické budovy C (ubytovny personálu), aby mohl majitel obnovit aspoň základní provoz restaurace a bufetu. Po této dohodě však majitel nic s boudou neprováděl a v létě 2010, kdy již byla poškozená střecha a objekty znehodnocovala voda, jim náhle oznámil, že nemá finance ani na částečný provoz[34].

Pochybnosti o čistotě záměrů majitele dále posiluje zjištění České televize, že majitel jednal s architektonickým studiem Ing. arch. Olega Hamana o projektu na opravu Petrovy boudy. Studio dokonce o své vůli shánělo možnosti, jak rekonstrukci částečně zadotovat z tzv. Norských fondů, což prý sám Vladimír Kovář nadšeně uvítal. Místo dalších kroků však zakázku zrušil a v e-mailu, zaslaném paní Hamanové v pátek 29. 7. večer, uvedl jako důvod, že tam chce postavit novou Petrovku jako něco hezkého pro sebe i pro turisty a že by přitom nemusel mít shodný názor s úředníky, kteří by o dotaci rozhodovali[35].

Trosky bývalé hlavní budovy 3. 8. 2011

Zástupce majitele Karel Janda však spekulace o majitelem iniciovaném žhářství důrazně odmítá a hrozí trestním oznámením na toho, kdo by takové teorie šířil[22]. Sám nechtěl o příčinách požáru spekulovat, ale řekl, že nevěří, že by Petrovku někdo zapálil[20]. Podle něj objekt nebyl pojištěný, po majetkové stránce měl totiž nulovou hodnotu: „Jeho hodnota byla především historická, nyní musíme vymyslet nový plán, jak Petrovu boudu obnovit,“ řekl pro ČTK[2]. Odmítá také souvislost požáru s faktem, že měli již pouze dva měsíce na to, aby s rekonstrukcí začali[36].

Na realitu rychle zareagovali i výrobci map a v nových výtiscích map Krkonoš objekt označují poznámkou "býv. Petrova bouda" bez symbolu ubytovacího zařízení, případně s ikonkou rozvaliny[37].

 

 Obnova ?

Je na rozhodnutí Národního památkového ústavu, zda Petrova bouda zůstane zapsána v seznamu kulturních památek – majitel by pak byl zákonem donucen postavit repliku původní stavby a vybavit ji mobiliářem, který se dochoval téměř kompletní. Rozhodnutí bylo očekáváno na 9. 8. 2011[38]. Jednání s památkáři se majitel nebrání, možnost ponechání památkové ochrany však jednatele K. Jandu překvapila[13]. V jednom z dalších rozhovorů potvrdil, že se připravuje výstavba nové horské boudy na témže místě: „Měla by nabízet turistům možnost občerstvení i ubytovací kapacity, počet lůžek by byl však rozhodně menší než na původní boudě.“ O podobě nové budovy bude majitel jednat s památkáři a Správou KRNAPu[20], za optimální variantu považuje stavbu v původním stylu, jejíž součástí bude hotel o nejvýše padesáti lůžkách, který by měl šanci ekonomicky přežít[13].

9. 8. 2011 skutečně vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Josefov, rozhodnutí požadující po Snowy Chalet s.r.o. stavbu repliky vyhořelého objektu. Jednatel SCh K. Janda prohlásil, že s památkáři hodlá spolupracovat, ale že prioritou je zajistit místo požáru[39]. Týden poté se nejprve na MěÚ Špindlerův Mlýn a poté přímo u trosek Petrovy boudy sešli zástupci majitele s památkáři a pracovníky KRNAPu. Dohodli se na co nejrychlejším odklizení zbytků Petrovy boudy, které by se mělo stihnout do zimy. Památkáři potvrdili rozhodnutí nevyškrtnout Petrovu boudu ze seznamu kulturních památek, proto ještě ruiny projdou posudkem statika kvůli určení zachovatelných částí stavby[32]. V říjnu 2011 majitel oznámil, že nejpozději do konce roku bude hotová studie na obnovu boudy[40].

Poněkud extrémní názor projevila Radomíra Sedláková z katedry architektury stavební fakulty ČVUT: podle ní je divné, pokud někdo koupí budovu se záměrem ji zbourat a postavit jinou, a i proto by patrně bylo nejčestnějším řešením využít živelní katastrofy a nestavět už na tomto místě nic[41]. Akademický architekt Václav Červenka dokonce v srpnu 2011 sepsal petici, ve které se zasazuje o neobnovování Petrovy boudy z krajinotvorných hledisek. Odůvodňuje to mimo jiné tím, že "(...) v průběhu dvacátého století shořelo a zůstalo bez náhrady řada výstavných horských domů v podobně exponovaných polohách, aniž byly nahrazeny (Bouda prince Jindřicha, Obří bouda, Rennerova bouda). Vždy dostalo přednost zachování horské přírody. Hodnota místa, kterému se vrátí jeho přírodní podoba, vysoko převyšuje hodnotu stavby, která by na něm stála." - tato petice je umístěna na internetu a je možné ji podepsat i elektronicky, ale ke konci listopadu 2011 měla pouze 55 signatářů[42].

 

 Reference

  1. Mapy.cz: Vyhledávání Špindlerův Mlýn č.p. 89 na turistické mapě
  2. a b c ČTK: Hasiči zlikvidovali požár Petrovy boudy. Nebyla pojištěná, objekt má nulovou hodnotu – iHNed.cz, 2. 8. 2011
  3. a b c d Pavel Klimeš: Ohrožený architektonický klenot Petrova bouda - časopis Krkonoše & Jizerské hory 03/2011
  4. a b c Ivan Truhlička: Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům – iDNES.cz, 18. 2. 2011
  5. Stereokotoučky.cz - snímek Petrovy boudy
  6. ČSFD: Děvče ze Stříbrné Hranice
  7. FDB.com: Děvče se Stříbrné Hranice - poznámka Václava Březiny
  8. Speciální projekce KINO 70 Jilemnice pro Filmový klub, září 1999
  9. a b c d e f g Miroslav Rieger: Znalecký posudek č. 1395-32/2009 ze dne 18. 5. 2009
  10. a b Barbora Měchurová: V Krkonoších shořela 200 let stará Petrova bouda, zapálena byla úmyslně – iDNES.cz, 1. 8. 2011
  11. a b c d Ondřej Stratilík, Ondřej Golis: Za zničení Petrovy boudy může její majitel, zní z Krkonoš – Lidovky.cz, 1. 8. 2011
  12. Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.  
  13. a b c Vladislav Prouza: Ruiny vyhořelé Petrovy boudy mají šanci zůstat mezi památkami - Právo/Novinky.cz, 6. 8. 2011
  14. Česká televize: stránky seriálu Černí andělé
  15. a b c Turistické známkové místo č. 671
  16. Turistická známka č.671 - oficiální webová stránka vydavatele TZ
  17. Co to jsou Turistické známky? - oficiální pravidlo pro TZ
  18. Ivan Truhlička: Horské boudy pomalu mizí z Krkonoš, ze třiceti jich zbylo jen několik - iDNES.cz, 28. 2. 2011
  19. Barbora Měchurová: O vyhořelou Petrovku by se měla zajímat policie, říká památkář - iDNES.cz, 9. 8. 2011
  20. a b c d ČTK: V suti z Petrovy boudy pes našel chemikálie, potvrdí to expertizy - 4. 8. 2011
  21. a b Barbora Měchurová: V Krkonoších by mohla vzniknout kopie Petrovky, naznačila památkářka - iDNES.cz, 5. 8. 2011
  22. a b Barbora Měchurová, Ivan Truhlička: Ruiny Petrovy boudy jsou stále horké, vyšetřování požáru se odkládá – iDNES.cz, 2. 8. 2011
  23. a b c d Vladislav Prouza, Luděk Fiala: V Krkonoších zcela shořela památná Petrova bouda – Právo/Novinky.cz, 1. 8. 2011
  24. a b ČTK: Majiteli Petrovy boudy hrozila pokuta dva miliony korun - 5. 8. 2011
  25. Jana Mudrová: Petrova bouda v Krkonoších bojuje doslova o přežití - Krkonošský deník, 2. 3. 2011
  26. a b Barbora Měchurová: Před požárem Petrovy boudy nařídili památkáři majitelům opravy - iDNES.cz, 5. 8. 2011
  27. a b Bohuslav Štěpánek: Vyšetřovatel Halouzka: Petrovu boudu někdo úmyslně zapálil - Mediafax, 5. 8. 2011
  28. Ondřej Stratilík: První oheň na Petrově boudě narafičili, tvrdí památkáři - Lidovky.cz, 11. 8. 2011
  29. a b c Ve Špindlerově Mlýně hoří historická Petrova bouda - tisková zpráva HZS Královéhradeckého kraje, 1. 8. 2011
  30. a b Barbora Měchurová: Vyšetřovatelé skončili na Petrově boudě, našli tam stopy hořlavin - iDNES, 4. 8. 2011
  31. Vyšetřování příčin požáru Petrovy boudy bylo odloženo - tisková zpráva HZS Královéhradeckého kraje, 3. 8. 2011
  32. a b Barbora Měchurová: Majitelé začnou odklízet zbytky Petrovky, do zimy by mělo být hotovo - iDNES.cz 16. 8. 2011
  33. Český rozhlas 1 – Radiožurnál: O významu Petrovy boudy mluvil v Ozvěnách dne krajinný ekolog z Krkonoš Pavel Klimeš - Ozvěny dne 1. 8. 2011, 18:10 – 18:30 (část pořadu ve formátu MP3)
  34. Tomáš Čechtický: Zkáza Petrovky krok za krokem - týdeník Instinkt č. 32/11, 11. 8. 2011
  35. Markéta Březinová: Vlastník Petrovy boudy zrušil plánovanou opravu tři dny před požárem- iDNES.cz, 7. 8. 2011
  36. Mediafax: Policie odložila vyšetřování požáru Petrovy Boudy, nezjistila pachatele - Regiony24.cz, 15. 9. 2011
  37. Petr Skála: Vyhořelá Petrova bouda je na mapách jako bývalá - VímeVíte.cz, 8. 8. 2011
  38. Jana Mudrová, ČTK: Ohledání požářiště Petrovy boudy je opět odložené - Deník.cz, 3. 8. 2011
  39. Český rozhlas Hradec Králové: Zprávy 9. 8. 2011, 14:00 - 14:05
  40. ČTK: Majitel Petrovy boudy slibuje studii na její obnovu do konce roku - ČeskéNoviny.cz, 1. 11. 2011
  41. Český rozhlas 1 – Radiožurnál: Ve Stalo se dnes mluvila o Petrově boudě Radomíra Sedláková z ČVUT - Stalo se dnes 1. 8. 2011, 21:05 – 21:30 (část pořadu ve formátu MP3)
  42. Petice za obnovu krajinného rázu — Petrova Bouda

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář